Ledoví muži
Kdo vlastně byli ti tři, Pankrác, Servác a Bonifác?
Svatrý Pankrác se narodil okolo roku 290 ve Frýgii (Malá Asie). Traduje se, že pocházel z vážené křesťanské rodiny. Osiřel záhy po narození a ujal se ho strýc Dionýsos, který s ním později přesídlil do Říma. Vládnoucí císař Dioklecián však křesťany tvrdě pronásledoval, a tak se mladý Pankrác, který své vyznání neskrýval, ocitl ve vězení. Mohl se zachánit, kdyby se vzdal své víry, ale to čtrnáctiletý chlapec odmítl, a proto byl 13. května roku 304 veřejně sťat. Jeho tělo pochovala jedna statečná žena se skupinou věřících v římských katakombách. V roce 500 papež Symach postavil nad Pankrácovým hrobem kostel. Později byla na témže místě postavena bazilika sv. Pankráce, jež stojí v Římě dodnes. Pankrácův kult se rozšířil po celé Evropě, především pak v Německu. Ve Francii je Pankrác patronem dětí a prvně přijímajících. Ochraňuje mladé rostliny a květy, jeho přímluva pomáhá při bolestech hlavy a při křečích.
Svatý Servác pocházel z Arménie. Okolo roku 340 se stal biskupem v Tongernu v dnešní Belgii a patřil k nejtvrdším odpůrcům ariánství. Zemřel na zimnici 13. května roku 384 v Maastrichtu, jehož se stal patronem. Nejen tam se těší veliké úctě. Za svého ochránce ho berou i zámečnící a stolaři, lidé se k němu modlí, když je sužuje revmatismus, bolesti a horečka. Vyzívají ho také, aby je ochránil před škodami způsobenými mrazem.
Poslední "ledový světec", svatý Bonifác, se podle legendy narodil v Římě ve 3.století. Ke křesťanství se přihlásil až později v Tarsu (dnešním Turecku), kde byl také pro svou víru umučen. jeho ostatky se dostaly zpět do Říma, kde ho pohřbili na Via Latina. To vše se mělo stát kolem roku 306.
Ačkoliv se vždy hovoří pouze o tzv. zmrzrlých mužích, Žofie, které je v kalendáři následuje, je vlastně "ledovou světicí". Žofie římská se narodila ve 3.století v Římě za vlády císaře Diokleciána a byla pro svou křesťanskou víru kolem roku 305 popravena. V roce 846 byly na příkaz papeže Sergiuse II. přeneseny její ostatky do kostela svatého Martina di Monti v Římě, kde spočívají pod hlavním oltářem. K Žofii se lidé modlili, aby ochránila plodiny před pozdními mrazy a také aby podpořila růst osevu na polích.
Ačkoliv se podle historiků lidé řídí pranostikou o ledových mužích už od 15.století, je dobré si připomenout, že tehdy u nás platil juliánský kalendář, oproti němuž připadá dnešní 12. až 14. květen na dobu o více než deset dní později. Dnes by tedy reálnými zmrzlými muži mohli být spíše Marek (25.dubna) nebo Robert (29.dubna). cit.TV expres
