Vánoční tradice a zvyky
drhnutím klik dveří a leštěním jejich rámů Vánoce začínají
- a začínat i končit by se mělo modlitbou
- štědrovečerní stůl by měl nabízet devatero pokrmů
- polévka vařená s dlouhými nudlemi prý zajistí dobrou úrodu, platí i sníst nejprve lžíci hrachu
- připálí-li se domácí paní vánočka, signalizuje to nemoc v rodině
- kdo si pod štědrovečerním stolem šlápne bosý na sekeru, ten zůstane celý rok zdráv
- štědrovečerní pokrmy z čočky a jáhel přinesou bohatství, drobná mince pod talířem peníze
- sníte-li při štědrovečení lečeři kousek okoralého chleba, bude se vás držet štěstí
- rozlijete-li při večeři víno, očekávejte do roka křtiny
- kdo u sebe nosí tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se peníze nepustí celý rok
- u štědrovečerního stolu by měl sedět sudý počet lidí
- na Štědrý den nikdy nepište dopis svému milému nebo své milé, mohlo by to znamenat smutný rozchod
- po večeři se rozkrajovala jablka nejen abychom našli hvězdičku. Jablko se loupalo tak, aby ze slupky vznikla spirála. Na ni se napsala písmena abecedy. Pak se slupka hodila přes hlavu a u kterého písmene se přepůlila, bude začínat jméno vašeho nastávajícího. Jablkem mohl házet i hospodář. Do vody hodil dvanáct jablečných jadérek a kolik jich vyplavalo na hladinu, tolik mělo být v příštím roce suchých měsíců
- před večeří nakrájel hospodář chleba, namazal ho medem a rozdával všem u stolu. Podle toho, kolik krajíců zbylo, zjistil, jak se změní počet členů rodiny během příštího roku
- lidé se o Štědrém dni postili, aby večer viděli zlaté prasátko přebíhající přes strop či stěnu světnice, protože prase bylo uctívání pohany jako symbol slunce o zimním slunovratu
- nohy štědrovečerního stolu se obtáčely řetězem, aby rodina držela i nadále pohromadě
- o Vánocích nesměl na stole chybět česnek, který se přidával do pokrmu dobytka, aby jej ochránil
- štědrovečerní večeře mohla začít teprve tehdy, když se na nebi objevila první hvězda
- na štědrovečerním stole museli mít naši předkové 9 pokrmů
- u štědrovečerní večeři nesměla hospodyně vstát od stolu, protože by jí pak slepice dobře neseděly na vejcích
- kosti od štědrovečerní večeře se zakopávaly pod ovocné stromy, aby měly hodně ovoce
- na jmelí nechávali poslední bobulku do příštích Vánoc, aby z domu neodešla láska
- dívky po večeři tahaly z hromady prken polínko, aby se z jeho velikosti dozvěděly, jakou postavu bude mít její nastávající
- na Štědrý den se mazaly tváře medem, aby kohokoliv měli všichni rádi
- na štědrovečerním stole nesměl chybět jeden talíř navíc, to kdyby přišel nečekaný host nebo pro zemřelého příbuzného
- na Štědrý den každý někomu něco daroval, jinak by se dočkal bídy
- dívky obcházely devět stavení a z každého přinesly růžek z vánočky, aby se do roka vdaly
- štědrovečerní ubrus se pečlivě uložil, aby byl použit na jaře jako plachta na rozsévání obilí po poli
- po večeři se lilo olovo. Pokud olovo po ztuhnutí mělo rovná čáry, pravidelné tvary a uzavřený kruh, přinášelo harmonii, naopak otevřený kruh přinášel zklamání. Kříž značí smrt a mřížky vězení, stromy nebo kořeny naopak dlouhý život
- k Vánocům patřilo i louskání ořechů. Kdo při louskání ve skupině našeljako první tmavé jádro, toho údajně brzy navštívila zubatá. Do skořápek se taky dávala hlína, chleba a mince. Skořápky se slepily a vhodily se do pytle k ostatním ořechům. Postupně se pak vytahovaly ven a kdo našel hlínu, čekala ho chudoba, kdo chleba, mohl se těšit na spokojenost a kdo našel minci, mohl očekávat hojnost
- také se pouštěly lodičky ze skořápek. Při tomto obřadu se vždy sešla celá rodina. Pokud vaše lodička zůstala u břehu, nečekaly vás žádné změny. Když se lodička dotýkala jiné, na obzoru bylo přátelství nebo láska. Utvořila-li kruh s ostatními, znamenalo to vzájemnou úctu a bezproblémové soužití. Pokud byla lodička mimo kruh, dotyčný potřeboval ochranu. Pokud svíčka zhasla, znamenalo to neupřímnost. A když se skořápka potopila, přineslo to neštěstí
- vdavekchtivé dívky házely střevícem. Postavily se zády ke dveřím a pravou rukou přes levé rameno hodily svůj střevíc. Pokud špička ukazovala ven ze dveří, znamenalo to veselku, pokud střevíc směřoval patou ven, zůstaly příští rok neprovdané. Házením obuvi směrem ke dveřím Vánoce vrcholí
