JELEN - mohou dosahovat váhy až přes 200 kg a výšky v kohoutku až 150 cm. Délka těla dosahuje do130 cm. Samice mohou vážit až 95 kg. Zimní srst má tmavý odstín hnědošedé a tmavou hřívu, letní zabarvení je červenohnědé. Mají členité paroží, které od února do března shazují , ale brzy potom jim naroste nové. Žije převážně v listnatých lesích s pasekami a pastvinami. Živí se výhony rostlin a bylin, zemědělskými plodinami, různými druhy trav, plodů a semen. Jejich říje začíná počátkem září. V té době jeleni prakticky nepřijímají potravu, tím ztratí až 40 kg za necelý měsíc. Laň koncem května a v červnu klade jednoho kolouška.Tlupu laní vede zkušená a opatrná laň. Tlupu dospělých jelenů vede vždy mladý jelen.
KAMZÍK - jeho délka je až130 cm, výška v kohoutku 85 cm, váží kolem 40 kg, samice až 25 kg. Srst je v létě žlutohnědá až rezavá, v zimě má tmavý odstín. Jejich srst je dutá, čímž v zimě dobře izoluje mrazy a vlhkost. Má dobře vyvinutý zrak a je mimořádně plachý. Žije v horských polohách. Živí se bylinami a travinami, porosty borůvek a vřesu, v zimě lišejníky, letorosty stromů a keřů. Od listopadu do poloviny prosince probíhá jeho říje. Kamzice rodí 1 až 2 kamzíčata. Jsou výbornými lezci po strmých skalách.
RYS OSTROVID - dosahuje výšky až 67 cm, délky asi 115 cm a váží mezi 16 až 36 kg. Jeho srst je rezavohnědá s hnědočernými drobnými skvrnami. Pohybuje se pomalým plíživým krokem, skokem a rychlým klusem, výborně šplhá. Má špatný čich, ale výborný zrak a sluch. Žije převážně ve vyšších polohách. V jeho potravě najdeme srnčí, kamziční i jelení zvěř, ale i drobné savce, lišku, prase divoké, toulavé psy i kočky i domácí zvířata a drůbež. Koncem května a začátkem června se narodí rysici 2 až 4 mláďata.
VLK - podobá se německému ovčákovi. Měří až 180 cm, je až 85 cm vysoký a váží i 65 kg, vlčice okolo 45 kg. Je vytrvalým běžcem, má slabší zrak, ale vynikající čich a sluch. Žije v rozsáhlých horských a podhorských lesích, loukách i pastvin. Jeho kořistí jsou jelení, srnčí a černá zvěř. Vlčice v květnu až červnu rodí 3 až 8 slepých mláďat. Žijí ve společenském řádu. Základem je rodičovský pár, který vychovává potomstvo od jara do podzimu. Pávě v této době se k nim přidruží jejich potomci z minulého roku. Celá rodina žije ve smečce a loví spolu. Vede ji ten nejsilnější vlk.
KOČKA DIVOKÁ - měří asi až 70 cm, s ocáskem o 30 cm víc. Kocour váží až 15 kg, kočka kolem 10 kg. Má hnědošedou barvu s příčnými černými pruhy. Na kořist skáče po dlouhém plížení. V ohrožení prská a funí., má slabý čich, ale dobře vidí a slyší. Žije tam, kde jsou dutiny skalních jeskyň, nebo v suchých norách. Živí se savci až do velikosti srnčete, drobnými hlodavci a ptáky. Vychovává 3 až 6 slepých koťat.
DANĚK SKVRNITÝ - má tělo dlouhé až 175 cm, výška může dosáhnout i 110 cm a váží až 95 kg, daněla až 55 cm. V létě jsou červenohnědí s bílými skvrnami na bocích a zádech. Zimní zbarvení je šedohnědé s černými tóny. Nejlépe má vyvinutý čich, dobrý je i sluch. Mají mohutné paroží zvláštního plochého tvaru, říká se jim lopaty. Žije ve smíšených lesích, na lukách a pastvinách. Živí se travinami a bylinami, obilninami, na podzim hledají plody a semena stromů, keřů a trav. V zimě okusuje letorosty stromů. Daněla má v červnu výjimečně 2 dančata.
MUFLON - je dlouhý až 130 cm, výška v kohoutku až 75. Váha nepřesahuje 50 kg, u muflonky 30 kg. Samci mají na hřbetě bílou skvrnu ve tvaru sedla. Ze smyslů má velmi dobrý zrak a čich, sluch už není tak dokonalý. Mají mohutné zatočené rohy, muflonky jsou bezrohé, jen výjimečně mají krátké růžky 5-12 cm. Žijí na skalnatých pohořích. U nás se mu aří v teplejších listnatých lesích s kamenitou půdou. Živí se travinami, bylinami, borůvčím, brusinkami a výhonky keřů, v zimě okusují letorosty a pupeny stromů a keřů, loupou i kůru.Muflonka rodí koncem března a v dubnu 1 muflonče, jen výjimečně 2. Rohy rostou po celý život zvířete podle ročních přírůstků se dá určit dost přesně jeho věk.
JEZEVEC LESNÍ - měří 65-75 cm a dosahuje výšky asi 33 cm. Samci váží okolo 20 kg, samice do 15 kg. Mají velice dobrý sluch, špatný zrak a nepříliš dobrý čich. Žije v lesích navazujících na louky, pole a sady, kde si hrabe rozsáhlé nory. Živí se smíšenou potravou, na jaře hmyzem, měkýši, drobnými savci, vejci ptáků i čerstvě narozenými mláďaty, na podzim ovocem, žaludy, bukvicemi, obilím i kukuřicí. Pochutná si i na hnízdech vos a čmeláků. Na 3 až 4 měsíce se uloží ke spánku, který ale často přerušuje. V únoru až březnu se rodí v hlubokém brlohu 3 až 5 nevidomých mláďat. Jezevci nejsou samotáři, žijí společným rodinným životem a často se navštěvují. Jsou to velice čistotná zvířátka a velice dbají na pořádek a čistotu svých nor. Nedaleko od nory mají dokonce vyhrabaný záchod.
PRASE DIVOKÉ - délka těla u kňoura může být až 190 cm, výška kolem 110 cm. Je tmavohnědé a tmavošedé se stříbřitým nádechem až do černa. Je velice chytrý a ostražitý, dokážou vytrvale běžet i plavat. Žije na celém našem území. Nejvíc v lesnatých krajinách sousedících s polnimi plochami. Je všežravec, živí se plody stromů, bramborami, obilovinami, kukuřicí, hmyzem, obojživelníky, vejci ptáků a hlodavci. V období od února do května se narodí 4 až 12 pruhovaných selátek. Prase divoké je jedním z mála zvířat, které napadají při ochraně svých mláďat i člověka.
LIŠKA OBECNÁ - váží až 11 kg, lišák 14 kg, výška dosahuje 38 až 40 cm. Má červenavě rezavou barvu a má vynikající zrak, sluch i čich. Žije v hlubokých lesích, v blízkosti vodních ploch i ve městech. Živí se všemi živočichy až do velikosti srnčete. Liščata se rodí nevidomá. Málo známé o ní je, že je užitečný tvor, protože loví nemocná zvířátka a zabraňuje tak šíření nákazy mezi ostatní.
KUNA LESNÍ - měří 45 až 55 cm, ocásek kolem 30 cm, váží necelé 2 kg. Na hrdle má žlutou náprsenku, tlapky jsou hustě osrstěné. Kuna má dobrý zrak, sluch i čich. Žije ve větších jehličnatých lesích i parcích v korunách stromů, v dutinách i opuštěných hnízdech. Živí se drobnými obratlovci, ptáky, mláďaty, vejci i veverkami, z plodů má nejradši borůvky, maliny i ostatní ovoce. V dubnu a květnu má ve vystlaném hnízdě 2 až 6 mláďat.
VEVERKA OBECNÁ - její hmotnost 20 až 40 dkg, je dlouhá 20 až 26 cm. Srst má krátkou a hustou, rezavou, hnědou a černou, na bříšku bílou. Říká se jí také "opička našich lesů", protože má dlouhé prsty, ostré drápky a její ocásek je v korunách stromů padákem i kormidlem Žije v jehličnatých i listnatých lesích i parcích. Má ráda květní pupeny, ovoce, hmyz, semena a ptačí vejce i mláďata. Na zimu si dělá zásoby. Veverčice má 2 až 4 neosrstěná veverčata. Přenáší je několikrát do nových pelíšků, aby je zbavila blech a dalších parazitů.
SRNEC OBECNÝ - měří asi 110 cm na délku a v kohoutku má až 75 cm, váží mezi 15 a 25 kg, srna má 12 až 20 kg. V létě je jeho srst výrazně červenohnědá, v zimě pak šedá nebo šedohnědá. Je výborný plavec a dobře skáče. Žije na okrajích klesů a křovin a zelených polí. V jídelníčku má celou řadu bylin a travin, na podzim sbírá plody a semena, v zimě zelené zbytky vegetace, okusuje pupeny a kůru měkkých stromů. Srna přivádí na svět od poloviny května do poloviny června zpravidla 2 srnčata, někdy i 3 až 5 kusů.
KRÁLÍK DIVOKÝ - měří 55 cm a váží zhruba 2,5 kg. Žije v koloniích, pokud zjistí nebezpečí, hlasitě zadupá a rychle mizí v norách. Vyhledává suchá a teplá místa s písčitou půdou, kde se mu dobře vyhrabávají nory.. Spásá traviny i byliny, v zimě ohlodává kůry stromů a keřů a okusuje pupeny. Králice se stará o 4 až 12 slepých a holých králíčků. Velmi zajímavé je, že odchází-li za potravou, ucpe vchod do nory zátkou z trávy a hlíny,aby byli králíčci v bezpečí.
LASICE KOLČAVA - má asi 15 až 25 cm, ocásek až 8 cm, váží od 6 do 15 dkg. V létě je srst zbarvená červenohnědě se žlutavým spodkem těla, pokud se v zimě přebarvuje, je celá bílá včetně ocásku. Žije většinu roku v polních oblastech, pouze v zimě na okrajích lesíků a remízků. Její hlavní potravou jsou drobní hlodavci. Může mít 5 až 7 mláďat, ale výjimkou není ani 13 kusů. Pro zajímavost má 34 ostrých zubů a je schopná protáhnout se myšími chodbičkami.
ZAJÍC POLNÍ - délka těla dosahuje i u samičky až 80 cm, váží až 7kg, zaječky nejvýše 5 kg. Je velice rychlý, dokáže kličkovat, je dobrým plavcem a skokanem. Nejdokonalejší je u něho sluch. Žije nejen v polích, ale i v lesích. Musí mít dostatek úkrytů před nebezpečím. Živí se letorosty listnatých a jehličnatých stromů. Zaječice se stará o 2 až 4 zajíčky, které se narodí na holou zem i na sníh. Odchází od nich přes den a v noci se vrací. Tak chrání zajíčky před nebezpečím. Nemají totiž žádné pachové žlázy, proto jsou pro řadu nepřátel čichem nezjistitelní.
